Opis z časopisu Flying Revue

30. prosinec 2014 | 18.47 | rubrika: Besedy

Při listování v časopise Flying Revue jsem přišel na článek pánů Martina Krojidla a Tomáše Jána, kde zpovídají vedoucí skupiny Red Bull Aerobatics Team paní ing.Radku Máchovou.No a tak se o toto zajímavé povídání rád podělím s fandy těchto stránek.Dovolil jsem si ho doplnit archívními fotografiemi.  

Na skupinové akrobacii je nejkrásnější souhra. Dá se přirovnat ke smyčcovému kvartetu - říká vedoucí skupiny Radka Máchová.

IMG_9118

Text: Martin Krojidlo,Tomáš Ján,                                                                                                                                                                                                                                       Radko, jak vzpomínáte na začátky u Flying Bulls Aerobatics Teamu?

V roce 2001 mě oslovil manažer skupiny Martin Nepovím s

nabídkou převzít pozici vedoucího skupiny. Byla to výzva, ale já

jsem se musela znovu rozlétat na akrobatických letadlech až zpátky

k té padesátce. Létala jsem sice kdysi v akrobatické reprezentaci, ale

přece jenom, časový interval skoro dvaceti let a fakt, že létání v

boxu je diametrálně odlišné od sólové akrobacie, mě, mírně řečeno,

znejistěly. Zjistila jsem ale, že to jde, a na jaře roku 2002 jsme začali

s Mírou Krejčím intenzivní trénink. Na podzim jsme pak měli již

první vystoupení.

_DSC8666

Radka Máchová a manažer skupiny Martin Nepovím

IMG_0482

...pravé křídlo skupiny pan Miroslav Krejčí.....

Jaký byl hlavní rozdíl od sólové akrobacie?

Je to úplně jiný způsob létání. V sólové akrobacii je hezké, když

letadlo letí rovně, prudce přitáhnete a je vidět ta energie,razance. Ve skupině musí být vše pomalé,

plynulé. Musím naznačit pohyb a až potom začít přitahovat, aby mě ostatní stihli. Navíc jsem

samozřejmě zodpovědná za rychlost a rozložení figur v prostoru, dodržení minimálních výšek a

vùbec celou režii vystoupení.

Každý z pilotù má vzhledem ke své pozici v sestavě úplně jinou práci. Přeženu-li to, já mám

relativně největší klid, ale obě křídla (č. 2 a 3) a pilot na slotu (č 4) musí kromě neustálého

dodržovaní těsné formace taky hodně pracovat s rozpočtem rychlostí. Málokdo si to uvědomuje,

ale například při souvratu, který letíme skupinově, je rozdíl v rychlostech letadel letících na

křídlech obrovský. Vnitřní letadlo je na pádovce a vnější téměř na maximální rychlosti.

U jiných manévrù jako například u tlačeného přemetu, mi zase musí ostatní slepě věřit, protože

zejména letadlu na slotu na chvíli zmizím, vidí ze mne jenom to ostruhové kolečko a to, jaký

volím poloměr a v jaké výšce, je v tu chvíli jen na mně.

008

A jak probíhá váš trénink?

Vzhledem k pracovnímu vytížení prakticky všech členù si musíme tréninky poměrně dopředu

plánovat. Létáme povětšinou v Jaroměři, kde už si na nás zvykli. A pak samozřejmě před

vystoupením v místě konání. Při trénincích doma se snažíme odletět maximálně dvě celé

sestavy a případně nácvik nového prvku. Přeci jenom je tenhle koníček fyzicky dost náročný. Při

trénování doma je to hlavně o udržení a doladění formy, krátká létání před vystoupeními nám

pomáhají zorientovat se v daném prostoru, odhadnout možné překážky a v neposlední řadě

uvědomit si, jak nás nejlépe uvidí diváci. Těch limitů je, jak vidíte, hodně, i když samozřejmě v

místech, kde už jsme létali, je to pokaždé o něco snazší.

2

...naše "sídlo" na letišti aeroklubu  Jaroměř.....

Nejčerstvějším přírůstkem ve vaší skupině je Jiří Vepřek, který s vámi úspěšně odlétal už minulou

sezónu. Jak se vlastně hledá náhradník do Flying Bulls?

Musím říct, že těžko. Samozřejmě, že takový adept musí být vynikající pilot, ale ještě důležitější je,

abychom byli "slétaní" po lidské a morální stránce. Možná to zní jako klišé, ale tenhle morální

princip je asi opravdu velmi podstatný. Zkrátka všichni musíme alespoň po dobu vystoupení

operovat něčím jako společnou mravenčí inteligencí. Mohu a musím potvrdit, že v současné

sestavě si není na co stěžovat.

Red_Bull_briefing

.........Jiří Vepřek .......

Používáte při vystoupeních kamery a vůbec přenosovou techniku?

Vybavení našich letadel kamerami a následné přenosy toho, co se s námi ve vzduchu děje,

Zajišťují většinou pořadatelé. Bohužel žádné záznamy nemám. Samozřejmě že se hodláme

vybavit i vlastními kamerami v kokpitu, zatím jsme ale ve zkušební fázi. Například při první

zkoušce s rybím okem za uchem jsem během nepředpokládaného čekání na start natočila asi

půlhodinový záběr na palubní desku, občas se tam mihne moje ruka, a pak došla páska.

Připomíná mi to ale, abych vzpomněla dneska už naprosto nepostradatelného pomocníka, a to

kameramana, který točí naší sestavu ze zemì, tedy z pohledu divákù.

Bez vyhodnocování videozáznamu bychom asi nebyli schopni některé chyby nebo časování figur

odhalit a napravit. Většinou je kameramanem jeden náš velmi dobrý kamarád, nebo při tréninku

občas zmermomocním syna.

 ....první vlaštovka.........

Co je vaším nejoblíbenějším obratem?

Celá ta sestava, když se povede, tak z toho máme všichni parádní pocit - je to pěkný, povedlo se

to! Já to přirovnávám ke kvartetu, každý si hraje ten svůj part, jednotlivě to nestojí za nic, ale když

hrají všichni dohromady, je to paráda. Moje máma tohle hrávala, tak říkala, že to ani není tolik

pro posluchače, ale pro muzikanty, ta souhra, ta je úžasná. Takže těžko říct, co mám nejraději, ale

přemet o devadesát se mi hodně líbí.

003

zeltweg_003

A co třeba rolovačka?

To je prvek, který je velmi hezký a Sally (Jirka Saller), který má tento prvek velmi rád, nás

obkružuje stále blíž a blíž oproti tomu, když jsem s ním začínala. Při tomto prvku musím držet

rychlost striktně danou od 160 km/h do 165 km/h. Záleží to samozřejmě na větru, teplotě

vzduchu. Občas je lepší k udržení rychlosti začít trochu stoupat nebo klesat než si hrát s plynem.

13

pardubice_009

Vím, že jste absolvovali několik vystoupení na Arabském poloostrově. Jaké to bylo?

Po překročení hranice Saúdské Arábie na mě jako na ženu padne stres, protože cítíte, že ztrácíte

veškerou svou identitu, svoji osobní svobodu, nemáte právo na rozhodování, nemáte nic, jste

nula. Ženy jsou v Saúdské Arábii chované jako krásní bílí koně, s perfektní výstrojí, ale bez

jakýchkoliv práv. Je to tam velmi striktní, ráno jsem si na snídani v hotelu chtěla sednout ke stolu

a číšník mě vyhnal, že mám sedět v rohu, a dal kolem mě zástěnu, abych nebyla vidět.

V roce 2005 jsem tam oficiálně ani nebyla. Na tiskové konference chodil místo mne náš technik.

Nechtěli mě pouštět na briefing. Vystoupení se létalo vedle paláce korunního prince a u vojenské

základny, takže tam nelze nic překročit, přeletět, jinak vás snad zastřelí. Já tam na ten briefing

nemohla, přitom rozhoduju kam poletíme. Naštěstí mě tam nakonec díky veliteli základny pustili,

ale když jsem se na něco zeptala, nebylo mi odpovězeno, ale odpověděli mým kolegům. Nakonec

ale, když všechno vypadalo, že pár nejvyšších šejků bude spokojených, přišel za mnou ten člověk,

co mi neodpovídal na dotazy, podal mi ruku a řekl něco ve smyslu: .Nashledanou, pane.. Tak

jsem mu odpověděla: .Ne pane, madam!. Tak se mi pak tak trochu ulevilo.

V roce 2006 už to bylo ale lepší. Dokonce jsem měla vystoupení v televizi, v kombinéze, bez

pokrývky hlavy. Takže tam byl obrovský pokrok. Ale to je jen v SA, ostatní arabské země, které

jsme také navštívili jsou mnohem pokrokovější a liberálnější. A pobyt v nich je i pro mne

příjemný a milý.

O7

Zajímavé je, že jste na Arabský poloostrov letěli po vlastní ose.

K tomu nás donutila časová tíseň, jinak bychom letadla rozebrali a poslali v kontejnerech. Ale

cesta kontejnerem trvá tři měsíce a problém byl v tom, že naše letadla byla v generálce. Startovali

jsme z uválcovaného sněhu z Jaroměře do Pardubic, kde bylo mínus čtrnáct, a odtud druhý den

přes Bělehrad do Solunì, kde bylo sedmnáct nad nulou. Další den přes Kos a Kypr. Čtvrtý den

přes moře do Egypta a dále do Jordánska. Tam to bylo teda na hranici doletu a řídící nás ještě

prodlužoval po letových cestách, protože tam létání VFR téměř neznají, tak jsme ho museli

neposlechnout a letěli přímo. Pak do Hejlu, kde jsme tankovali z letadel do letadel, a dále do

Rijádu, kde jsme museli přespat. Ale to už byl zase problém, protože samotnou ženu nechtěli

nikde ubytovat. A dál potom do Bahrajnu, Abu Dhabi, Kuwaitu, Qataru, Riyadhu a Jeddah ,

jordánský Amman a přes Kypr, Tunis a Alžír do Španělska a po téměř 5-ti měsících domů.

S námi letěla ještě jedna doprovodná Cessna 210, sloužící jako transportní a tankovací letadlo na

letištích v poušti, kde nebylo k dispozici požadované palivo. Nìkdy to bylo opravdu

dobrodružné.

velkolet-mapa-2

A jak jste snášeli přelet přes moře? Do Egypta je to nad vodou pěkný kus cesty.

Ono vás to po dvou hodinách letu nad mořem přestane zajímat. A jen si hlídáte polohy

případných lodí a rybářských bárek a i taková vrtná plošina není k zahození. Akorát si říkáte,

kdyby něco, sedat nebo skákat. A pak jsme jen diskutovali, kdo z nás je sedač a kdo skákač.

Nad Egejským mořem - Míra Krej

O1

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

Beseda v Praze v hotelu Duo

30. prosinec 2014 | 18.47 | rubrika: Besedy

Taktická porada na besedu

1

Představení skupiny THE FLYING BULLS AEROBATICS TEAM (chybí pravé křídlo ve skupině Míroslav Krejčí)

2

Vedoucí pilot skupiny Radka Máchová hovoří o celoroční činnosti

3

Názorná ukázka jak skupina létá

4

Sestava skupiny od zhora:Jiří Saler,Radka Máchová,Jiří Vepřek,Mira Krejčí

5

...a takhle krásně létáme po celém světě  dámy a pánové........

6

Jiří Saller spokojeně přihlíží,jak Radka přebírá a hodnotí dění ve skupině.....

7

Vždy rozesmátý Jiří Vepřek....

a8

Radunko napij se a já ted řeknu,jak lítám ten můj  "super nůž"....

9

Přátelé Tlustý, Struž, Bezák a Klimenda založili skupinu letecké akrobacie "Box Trener" a začali na nejlepších sportovních letounech šedesátých let značky "Zlín Trener" trénovat akrobatické formace s vysokou precizností.

111

V letadle sedící je Božej Struž a pás mu upravuje Jiří Tlustý

12

Jiří Tlusty s piloty a mechanikem skupiny

13

...a je konec a přichází loučení.....

14

No myslím ,že jsme tady zalítali dobře.......

15

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Dost dobrýýý..........

25. srpen 2014 | 11.04 | rubrika: Video-zóna
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Budapest 2014

13. květen 2014 | 08.03 | rubrika: Aktuality

...komentář v maďarštině a na závěr potlesk stojí za to....

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (2x)

Blíží se nová etapa skupiny.......

20. březen 2014 | 10.25 | rubrika: Historie skupiny
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2.2 (5x)

The Flying Bulls Aerobatics Team z Jaroměře....

25. únor 2014 | 20.00 | rubrika: Video-zóna

...už dlouho jsem si neužil video jako tohle....doporučuji.....( přepněte na kvalitu 720 HD ) a plnou obrazovku....


Zdroj: http://www.dvoracek.pise.cz/

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

I n d i e

4. říjen 2013 | 09.34 | rubrika: Video-zóna

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Mazury 2013

9. srpen 2013 | 09.34 | rubrika: Historie skupiny
Nově sestřihané video z Mazury Air Show 2013.
autorovi moc děkuji

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Tohle se mi zalíbilo.....

11. červenec 2013 | 10.09 | rubrika: Video-zóna

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Zeltweg 2013

3. červenec 2013 | 08.36 | rubrika: Fotogalerie

...skupina Flying Bulls byla od pátku 28.června do neděle 30.června na akci v Rakousku Zeltweg 2013.Co se tam dělo a jak jim to šlo se můžete podívat v níže uvedené galerii ,kterou mi poslal fotograf Láďa Vyskočil prostřednictvím  Pepíka Mužíka z Hradce Králové....

13-06_OSH_10[1]

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)